pátek 19. prosince 2008

Polární potkan

Jeden zimní zážitek s Málinkou. Holky jsou puštěné po pokoji, já uklízím. Gabra je mi pořád v patách, ale Málu už jsem pár minut neviděla, neslyšela, a tak Gabru zavřu (aby mi neprchla ještě ona) a dávám se do hledání. V mém pokoji nic, tak mě napadá, jestli neproběhla do obýváku, když jsem nechala chvíli otevřené dveře. Plazím se po podlaze, koukám pod nábytek a mlaskám, Mála nikde. Stejný pátrací postup aplikuju ve zbývajících místnostech bytu a už to chci vzdát s "však ona časem vyleze"...
A pak si úplně náhodou vzpomenu, že jsem dávala větrat kabát na balkon a - i když jsem se dívala, jestli se tam holky neochomýtají - jestli přece jen nemohla být hbitější, než jsem stihla zaregistrovat. Tak otevřu balkonové dveře - vidím, jak se kabát přehozený přes židli pohnul a pod ním chudák Málinka! Chudinka, byla jí zima, tak si pod něj zalezla...
Bála jsem se, že z toho bude nemocná, ale už je to dva týdny a nic jí není. Uff.

Trocha psychologie

Řekla jsem si, že bych vám mohla nastínit povahu holek, protože jsou fakt každá jiná - úplně jako v té knížce!

Gabra je čert, který nikdy nespí. I když mám dojem, že má pravou půlnoc, stejně má pootevřené oči a sleduje, co se kolem ní děje. Anebo je vzhůru úplně, stojí za mřížema a čeká, kdy si ji vezmu (zatímco Mála spí). Umí se zuřivě bránit, když ji chci podrbat na bříšku a ona zrovna nemá na mazlení náladu, tak se mrská tak dlouho, dokud ji nepustím. Z těch dvou je to ona, kdo je dominantní. Vůči jídlu i čemukoliv jinému je docela laxní. A téměř vždycky přihopká na zavolání.

Málinka je vyčůránek, dělá jen to, z čeho vidí, že bude mít nějaký užitek. V praxi to znamená, že na zamlaskání přiběhne jen tehdy, pokud mám v ruce něco dobrého a vůbec je na jídlo strašně chamtivá, bere ho Gabře a odstrkuje ji od misky. Když ví, že se ji chystám zavřít do klece, musím ji nahánět po celém pokoji a když zaleze někam, kam nesmí, nemám šanci ji odtamtud dostat po dobrém. Jinak je línější, ospalejší a mazlivější a nevzpouzí se, když ji Gabra nebo já obrátí na záda.

Ňuňuňu

Holky jsou čím dál přítulnější, v jednom kuse po mně lezou a chcou pochovat (sic jen na chvilku), nechají se pusinkovat a oňuchňávat a tahat a každý den jsem z nich nadšená, jak jsou roztomilý a lidský (nebo je to aspoň můj dojem, že mají úplně lidský výrazy:))! Akorát že si takhle projevovat lásku nechají jen ode mě, když je chci udat rodinným příslušníkům nebo kamarádům, aby si jich taky na chvilku užili, Gabra s Málou začnou vyvádět a cpou se mi za výstřih, aby se s těma lidma nemusely družit:)