Polární potkan

Jeden zimní zážitek s Málinkou. Holky jsou puštěné po pokoji, já uklízím. Gabra je mi pořád v patách, ale Málu už jsem pár minut neviděla, neslyšela, a tak Gabru zavřu (aby mi neprchla ještě ona) a dávám se do hledání. V mém pokoji nic, tak mě napadá, jestli neproběhla do obýváku, když jsem nechala chvíli otevřené dveře. Plazím se po podlaze, koukám pod nábytek a mlaskám, Mála nikde. Stejný pátrací postup aplikuju ve zbývajících místnostech bytu a už to chci vzdát s "však ona časem vyleze"...

A pak si úplně náhodou vzpomenu, že jsem dávala větrat kabát na balkon a - i když jsem se dívala, jestli se tam holky neochomýtají - jestli přece jen nemohla být hbitější, než jsem stihla zaregistrovat. Tak otevřu balkonové dveře - vidím, jak se kabát přehozený přes židli pohnul a pod ním chudák Málinka! Chudinka, byla jí zima, tak si pod něj zalezla...

Bála jsem se, že z toho bude nemocná, ale už je to dva týdny a nic jí není. Uff.